Biometan už má zákazníky. A někteří podepisují smlouvy na deset let. V minulém příspěvku jsem psal o podpoře biometanových projektů. Pro jejich dlouhodobou ekonomiku je stejně zásadní druhá strana trhu: kdo bude vyrobený plyn odebírat. Konkrétní příklad přichází z Velké Británie. Společnost PepsiCo UK uzavřela s ENGIE desetiletou smlouvu, která od roku 2027 počítá s dodávkami 60 GWh biometanu ročně pro její dodavatelský řetězec. Širší potenciál ukazuje studie zveřejněná Evropskou bioplynovou asociací letos v říjnu. Podle ní by poptávka evropského průmyslu po biometanu mohla v roce 2040 dosáhnout přibližně 30 miliard m³ ročně. Příležitosti vidí například v chemii, ocelářství, sklářství nebo výrobě papíru — zejména tam, kde je přechod na elektřinu technicky složitý či nákladný. Z investičního pohledu má dlouhodobý odběr konkrétní význam. Dobře nastavená smlouva může výrobci zvýšit předvídatelnost tržeb a usnadnit financování projektu. Právě tuto souvislost považuji za důležitou i z pohledu WERO. Při hodnocení biometanového projektu patří vedle technologie, dostupných surovin a provozních nákladů také otázka budoucího odbytu. O perspektivě biometanu nám hodně napoví i to, kdo ho chce nakupovat. A na jak dlouho.