Biometan se na Slovensku dostává z fáze plánů do fáze konkrétních projektů. V posledních letech zde vzniká stále jasnější rámec pro modernizaci stávajících bioplynových stanic a jejich postupnou transformaci z výroby elektřiny na výrobu obnovitelného plynu.

Právě tento posun je pro celý region velmi důležitý. Řada bioplynových stanic byla historicky stavěna primárně na výrobu elektřiny. Dnešní energetika však potřebuje širší řešení: stabilní obnovitelné zdroje, lepší využití existující infrastruktury, možnost akumulace energie v plynárenské soustavě a posílení energetické bezpečnosti.

Slovensko v tomto směru v některých praktických aspektech postupuje rychleji než Česká republika.

Jedním z důvodů je cílené využití prostředků z Plánu obnovy a odolnosti SR. Podpora modernizace a transformace bioplynových stanic měla alokaci 26,331 mil. EUR, přičemž 17 mil. EUR bylo určeno právě na přeměnu bioplynových stanic na výrobu biometanu. Slovensko se přitom zaměřuje na modernizaci a přestavbu části ze zhruba 110 existujících bioplynových stanic, z nichž přibližně 45 má potenciál pro přechod na biometan.

Důležité je, že nejde pouze o strategii na papíře. Na Slovensku již fungují konkrétní projekty vtláčení biometanu do distribuční sítě. Mezi průkopnické projekty patří Jelšava, která začala dodávat biometan do sítě už v roce 2022. Na tento vývoj navazují další projekty, například Horovce a Ožďany, které se k síti připojily v roce 2026.

Významným krokem je také fungující elektronický Register obnoviteľných plynov spravovaný společností SPP – distribúcia. Ten umožňuje vydávání, převod a uplatnění záruk původu, což je pro obchodování s obnovitelnými plyny a jejich důvěryhodné vykazování zásadní infrastruktura.

Slovenský trh tak ukazuje, že transformace bioplynových stanic může být prakticky proveditelná, pokud se spojí několik klíčových prvků: dotační podpora, technická připravenost, fungující plynárenská infrastruktura, registrace záruk původu a zkušenosti dodavatelů technologií. Na slovenských projektech se navíc podílejí i společnosti s českou stopou a mezinárodní technologičtí hráči, například HUTIRA, agriKomp nebo EnviTec. Jejich know-how pomáhá urychlit technickou stránku přestaveb i samotné připojování do distribuční sítě.

Česká republika má přitom velmi podobnou výchozí pozici. Také zde existuje síť bioplynových stanic, které mohou v budoucnu sehrát důležitou roli při výrobě biometanu. Rozvoj trhu byl však delší dobu ovlivněn očekáváním nového aukčního modelu provozní podpory. V roce 2026 už Česko tento rámec připravuje a postupně spouští, zatímco na Slovensku některé projekty biometan do sítě reálně dodávají.

To neznamená, že je slovenský trh hotový. Naopak. I přes dosavadní náskok má Slovensko stále významný nevyužitý potenciál. Obě země zároveň stojí před stejnou výzvou: do roku 2030 výrazně navýšit výrobu obnovitelného plynu, lépe využít existující bioplynovou infrastrukturu a posílit energetickou bezpečnost regionu.

Biometan není jen ekologické téma. Je to strategická součást moderní energetiky. Umožňuje využít domácí zdroje, pracovat s odpady a zemědělskými vstupy, snižovat závislost na fosilním plynu a současně navázat na infrastrukturu, která už existuje.

Slovensko dnes ukazuje směr, který může být velmi inspirativní i pro Českou republiku. Budoucnost bioplynových stanic už nemusí stát pouze na výrobě elektřiny. Stále více bude spojena s výrobou biometanu, který má potenciál stát se jedním z klíčových obnovitelných plynů příští dekády.

#biometan #bioplyn #energetika #obnovitelnezdroje #Slovensko #Cesko #WERO #energetickabezpecnost #dekarbonizace