Česká republika bude od roku 2030 závislá na dovozu elektřiny, může jí být i nedostatek, varuje ČEPS
12. 6. 2024
Česká republika by se již za šest let mohla ocitnout v situaci, kdy bude muset začít dovážet elektrickou energii, aby byla schopna pokrýt svou běžnou spotřebu. Tento neveselý scénář vyplývá z nové studie společnosti ČEPS, která ve středu zveřejnila dokument s názvem „Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektroenergetického sektoru ČR“. Studie modeluje tři možné scénáře vývoje výroby a spotřeby elektřiny v zemi, přičemž všechny naznačují, že bez dovozu elektřiny se Česká republika neobejde.
Závislost na dovozech z Německa a Francie
Podle progresivního a dekarbonizačního scénáře bude Česká republika od roku 2030 rizikově importní, což znamená, že bude závislá na dovozu elektřiny z přebytkových zemí, jako jsou Německo a Francie. Elektřina by se podle studie mohla dovážet i z některých zemí Skandinávie. Třetí scénář, označený jako konzervativní, rovněž předpokládá nárůst dovozu, přičemž celkové importní saldo (dovozu a vývozu elektřiny) překročí hranici stanovenou současnou energetickou politikou státu, která je maximálně deset procent spotřeby elektřiny za rok.
„Pro udržení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny se Česká republika v dlouhodobém horizontu neobejde bez výstavby dalších jaderných zdrojů a zároveň zavedení kapacitního mechanismu pro podporu flexibilních zdrojů,“ varuje místopředseda představenstva ČEPS Svatopluk Vnouček.
Význam dekarbonizace a obnovitelných zdrojů
Klíčovým faktorem pro jednotlivé scénáře je rok, kdy dojde k odklonu výroby elektřiny z uhlí. Konzervativní scénář počítá s koncem spalování uhlí v roce 2038, což dříve navrhla expertní uhelná komise. Progresívní model předpokládá konec uhelných zdrojů do roku 2033, což odpovídá programu současné vlády. Nejambicióznější je dekarbonizační scénář, který počítá s ukončením spalování uhlí již v roce 2030.
Dekarbonizační scénář rovněž předpokládá výrazný nárůst spotřeby elektřiny díky rozvoji elektromobility a tepelných čerpadel, ale také díky rychlejšímu přechodu průmyslu na elektřinu. Odhaduje, že spotřeba elektřiny v roce 2040 dosáhne 112 terawatthodin, zatímco loni činila celková spotřeba 74 TWh.
Na druhé straně scénář zahrnuje i nárůst výroby elektřiny z větrných a solárních elektráren. Další jaderný zdroj je v plánu až od roku 2036. Konzervativní scénář odhaduje nižší nárůst spotřeby elektřiny do roku 2040 na 83 TWh a progresívní na 98 TWh.
Nedostatek elektřiny a LOLE
Podle dekarbonizačního scénáře by již v roce 2030 výroba elektřiny spolu s běžným importem nestačila na pokrytí spotřeby Česka po dobu 105 hodin za rok. V roce 2040 by tento deficit mohl narůst až na 1085 hodin za rok, tedy zhruba měsíc a půl. V současnosti je v Česku přípustný tento „nedostatek“ pouze po dobu 15 hodin za rok.
„Dokument ukazuje, že pro udržení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny bude Česká republika nutně potřebovat nové jaderné zdroje a kapacitní mechanismy,“ dodává Vnouček.
Kdo z ambasadorů si v rámci LinkedIn komunikace stojí nejlépe v oblasti energetiky a obnovitelných zdrojů?
V oblasti energetiky a obnovitelných zdrojů na platformě LinkedIn vyniká několik českých ambasadorů. Mezi nimi je například Daniel Beneš, generální ředitel a předseda představenstva ČEZ - největší české energetické společnosti. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Dále je to například Claudia Viohl, CEO a předseda představenstva E.ON Česká republika. A v neposlední řadě také Karel Hošek, předseda dozorčí rady ve společnosti Wero Holding a.s. Tito ambasadoři přispívají k veřejné debatě a informovanosti o důležitých tématech spojených s energetikou v České republice.
zdroj: https://www.linkedin.com/feed/update/urn:li:activity:7206646828690227201/
Závislost na dovozech z Německa a Francie
Podle progresivního a dekarbonizačního scénáře bude Česká republika od roku 2030 rizikově importní, což znamená, že bude závislá na dovozu elektřiny z přebytkových zemí, jako jsou Německo a Francie. Elektřina by se podle studie mohla dovážet i z některých zemí Skandinávie. Třetí scénář, označený jako konzervativní, rovněž předpokládá nárůst dovozu, přičemž celkové importní saldo (dovozu a vývozu elektřiny) překročí hranici stanovenou současnou energetickou politikou státu, která je maximálně deset procent spotřeby elektřiny za rok.
„Pro udržení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny se Česká republika v dlouhodobém horizontu neobejde bez výstavby dalších jaderných zdrojů a zároveň zavedení kapacitního mechanismu pro podporu flexibilních zdrojů,“ varuje místopředseda představenstva ČEPS Svatopluk Vnouček.
Význam dekarbonizace a obnovitelných zdrojů
Klíčovým faktorem pro jednotlivé scénáře je rok, kdy dojde k odklonu výroby elektřiny z uhlí. Konzervativní scénář počítá s koncem spalování uhlí v roce 2038, což dříve navrhla expertní uhelná komise. Progresívní model předpokládá konec uhelných zdrojů do roku 2033, což odpovídá programu současné vlády. Nejambicióznější je dekarbonizační scénář, který počítá s ukončením spalování uhlí již v roce 2030.
Dekarbonizační scénář rovněž předpokládá výrazný nárůst spotřeby elektřiny díky rozvoji elektromobility a tepelných čerpadel, ale také díky rychlejšímu přechodu průmyslu na elektřinu. Odhaduje, že spotřeba elektřiny v roce 2040 dosáhne 112 terawatthodin, zatímco loni činila celková spotřeba 74 TWh.
Na druhé straně scénář zahrnuje i nárůst výroby elektřiny z větrných a solárních elektráren. Další jaderný zdroj je v plánu až od roku 2036. Konzervativní scénář odhaduje nižší nárůst spotřeby elektřiny do roku 2040 na 83 TWh a progresívní na 98 TWh.
Nedostatek elektřiny a LOLE
Podle dekarbonizačního scénáře by již v roce 2030 výroba elektřiny spolu s běžným importem nestačila na pokrytí spotřeby Česka po dobu 105 hodin za rok. V roce 2040 by tento deficit mohl narůst až na 1085 hodin za rok, tedy zhruba měsíc a půl. V současnosti je v Česku přípustný tento „nedostatek“ pouze po dobu 15 hodin za rok.
„Dokument ukazuje, že pro udržení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny bude Česká republika nutně potřebovat nové jaderné zdroje a kapacitní mechanismy,“ dodává Vnouček.
Kdo z ambasadorů si v rámci LinkedIn komunikace stojí nejlépe v oblasti energetiky a obnovitelných zdrojů?
V oblasti energetiky a obnovitelných zdrojů na platformě LinkedIn vyniká několik českých ambasadorů. Mezi nimi je například Daniel Beneš, generální ředitel a předseda představenstva ČEZ - největší české energetické společnosti. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Dále je to například Claudia Viohl, CEO a předseda představenstva E.ON Česká republika. A v neposlední řadě také Karel Hošek, předseda dozorčí rady ve společnosti Wero Holding a.s. Tito ambasadoři přispívají k veřejné debatě a informovanosti o důležitých tématech spojených s energetikou v České republice.
zdroj: https://www.linkedin.com/feed/update/urn:li:activity:7206646828690227201/
